Dlouho jsem jej považoval za populistu, ale po jeho diskusi v TV jsem zjistil, že patří mezi několik velmi slušných jednotlivců. Na rozdíl od miliardáře Spasitele, který se nechce vzdát firmy, nechce dát osvědčení že není estébák a chce zvýšit eurodotace, které chce EU snížit, či zrušit. Dokonce chce odvolatelnost soudců. Konečně by se stalo to, po čem už přes deset let volám. Soudci mohou udělat špatný rozsudek, protože je neodvolatelný!!! Jen některé jeho návrhy nejsou realizovatelné. Jinak má vynikající program. Volil jsem stranu, která chce odejít z EU, to je mnohem akutnější problém, který postupně začínají lidi chápat.

Líbivé není vždy dobré. Soudce bude jen tehdy dobrým soudcem, bude-li nezávislým. Jinak bude vesele posílat Hilsnery na šibenici.

Máte pocit, že přímá volba prezidenta po které mnozí volali změnila naši zem k lepšímu? Jen tak mimochodem ve Švýcarsku, ze kterého jako příklad použil Okamura jen to co se mu hodí, přímá volba prezidenta není.Je jím vždy parlamentem volen na 1 rok jeden člen vlády.Švýcarský prezident má minimální pravomoce a pouze reprezentuje svou vlast.Pokud vím Okamura prosazuje přesný opak,přímo voleného prezidenta se silnými pravomocemi, který bude řídit celou vládu.To říci ve Švýcarsku, ženou ho jak psa... Tím prezidentem má být samozřejmě on.Pan Okamura je nebezpečný manipulátor a populista.Pokud je mi známo autor knihy Úsvit, ekonom Kohout se už od něho distancoval...

Souhlas, mám stejnou zkušenost.. Ve volbách bych volil např. Změnu, nebo zelené. No nedohodli se a tak spadli pod hranici volitelnosti. Pokud bude stále platit pětiprocentní hranice, nezbývá mi než dát hlas někomu, kdo se to pokusí změnit a má šanci to v parlamentu prosazovat. Takže Okamura byl z těchto jediný, který to chce skutečně prosadit. Teď je to na něm. Nálepka populisty a přirovnávání ke Sládkovi je klišé, které na něj věší ti které ohrožuje a ti (novináři), kteří nechápou, že tato poměrná a zastupitelská demokracie je plně privatizována těmi, co chtějí zachovat status quo.

Přečtěte si něco o Hitlerovi dvacátých let. Tehdy to nebyl masový vrah, válečný štváč a krutý vůdce.

Nejsem příznivec přímé demokraci, ale budiž. Odvolatelnost politiků si ale nedokážu představit ani technicky, natož politicky. V zemi se čtyřicetiletou totalitní zkušeností mám opravdu velké obavy z možného zneškodňování politických odpůrců.

No právě. A to je princip populismu. Říkat líbivé věci, které v praxi nelze realizovat. Konečně není ani z čeho vycházet, máme jen špatné příklady.

Tady přece nejde pouze o Okamuru. Toliko o skutečný stav ,,společnosti".Jinak